jak to vsechno zacalo...
V Srpnu jsme se s Emou Destin von Wiederholz, maminkou Chagall a s MVDr. Danielou Neumanovou majitelkou chovne stanice von Wiederholz rozjeli na kryti do chovne stanice Del Castello Delle Rocche v Italii. Cesta byla narocna a umorna, protoze bylo velke horko. Po vicero prestavkach spojenych s vencenim, napajenim a chlazenim Emicky jsme tam k veceru dojely. Po kratkem oddychu jsme seznamily Emu s Everestem a pak probehlo 1. kryti. Po te jsme s majiteli chovne stanice a s majitelkou Everesta povecerili a povidali jsme si. Byla to sranda. Pote jsme odjeli na misto naseho noclehu.... to byla komedie. Rano jsme jeli na prekryti , dali si Kafe a vyrazili zpatky k domovu. A ponevadz by byl hrich nestavit se u more tak jsme si jeste udelali vylet k mori. Emicka , Dana i ja jsme se ochladili v slane vode a vydaly se na cestu k domovu. Po mesici jsem se radovala s Danou ze se podarilo a budou stenatka. Stenatka se narodila 14.10. a kdyz jim pak byly 4 tydny tak jsem se s mymi dcerami vydala na navstevu stenatek. Bylo mi hrozne lito ze si zadne nebudu moct vzit domu, protoze jsem uz jednu fenku od Dany mela , mam a verim ze jeste dlouho budu mit. Ale vedela jsem kde jsou me hranice a proto jsem nad tim ani chvilku neuvazovala ponevadz vim ze 2 nemecke dogy jsou moje hranice jak po me zdravotni, tak po financni strance. A tak jsem jen sledovala jak se stenatka vyviji a rostou do krasy. Bohuzel jsme ale prisi o nasi krasnou zihanou Xenku ve veku 2 let a 1 mesice na nasledky zaludecni torze. Myslela jsem ze uz dalsi dogynka nebude, ponevadz jsem byla financne vyzdimana. Pri jednom telefonatu co jsem vedla s Danou ohledne torze a prosila ji o vysvetleni jak se to vsechno mohlo stat, jak se muze rozlozit slinivka brisni, jestli jsem ja nebo veterinari neco udelali spatne mi Dana nabidla malou Chagal..... rekla ze jestli ji chci ze mi ji daruje protoze vi ze bude u mne v dobrych rukouch. Brecela jsem jak mala a rekla jsem ze se domluvim s manzelem. Druhy den.. Leuska se trapila, neni zvykla byt sama, moje dcerky plakaly a strasi dcera se psychycky slozila, ponevadz jsme behem 3 mesicu prisli o Fibinku a Xenku jsem si promluvila s manzelem a svete div se s tim souhlasil a ja jsem si druhy den vecer jela pro "malou" ze se na ni jen kouknu. No jo, koukla jsem se a za 10 minut uz mela na krcku nas obojek a bylo jasne ze pojede za svou tetou Leuskou. Do domu jsem si ji cela hrda nesla v naruci o pul druhe v noci. A takhle to vsechno bylo. Snad to byl osud, snad ne, ale v kazdem pripade je to krasne mit tu malou cernou potvurku doma :) Danus strasne moc ti dekuju za ten nadherny darek a moc si toho vazim ani nevis jak.